Současný Odeon navazuje na tradici známého nakladatelství, jež bylo v naší historii spjato s vyspělou knižní kulturou a bylo synonymem kvalitních publikací, ať už překladových nebo domácích autorů. Jako jedni z prvních Vám poskytujeme Ediční plán na červenec - prosinec 2009. 

Vlčí slina, devátá kniha Svatavy Antošové (1957), vznikala v letech 1996-2006. Básnická skladba se během let vyvíjela, což mohou posoudit čtenáři Dekadentu Geniálního, Paka, Salonu Práva, ba i Tvaru, kde byly jednotlivé úryvky tištěny. Skladba sestává se ze tří částí: temného mýtu Churmukum, fatalistického Davu Beznoh a milostného zpěvu Bohoděje.

Ostrov sněhových bouří, ledu a horké lávy, v zimě utopený ve tmě, se stal zdrojem nebývalé zásoby lidových pověstí. Nepředvídatelná, neustále se pohybující krajina zrodila obry vrhající se na osamělého poutníka, obryně lačné mužské náruče, skřítky - skryté bytosti, žijící v neviditelném světě navlas podobném tomu lidskému, i čaroděje čelící jim všem. Vliv křesťanství rozšířil tuto škálu o raracha a čerta, jejichž ďábelské kousky však rychle blednou tváří v tvář nápadům prostého Islanďana.

Brány pohádkového Jičína se otevírají 11. září 2007. Ale už teď se můžete podívat, co všechno na tomto velkém festivalu o knížkách a pro děti připravil projekt Rosteme s knihou. Takže už teď si zapište datum do svého kalendáře. Velký svátek pohádek se blíží...

Tvorba Larse Saabyeho Christensena (1953), v současné době jednoho z nejznámějších a nejpřekládanějších norských spisovatelů, pronikla i na náš knižní trh: v roce 2004 vyšel česky jeho veleúspěšný román Poloviční bratr (2001, Halvbroren) a nedávno se k němu přidala kniha Model (2005, Modellen).

Možnost nahlédnutí literatury jako oblasti umělecké tvorby otevírají především tři opěrné body: literární historie, teorie a kritika. V nich spočívá schopnost porozumění dotyčnému odvětví. Pohybovat se ve všech třech sférách je pochopitelně náročné, a proto přirozené málokomu – přestože vzrůstající míra součinnosti zmíněných položek posiluje potenci ideálního výsledku, jímž je cesta k zaznamenání, analýze i reflexi.

Jsou rodiče - a pánbůh zaplať, není jich zas tak málo - kteří svým dětem čtou. Z dobrých důvodů potvrzených psychology, učiteli i zkušeností mnoha generací, mají za to, že otevřít si s dítětem knížku, je v zásadě lepší, než je posadit před televizi či odložit potomka k počítačovým hrám. Ti, kdo svým dětem čtou, tak však dozajista nečiní jen proto, že je to ověřeně dobré a správné. Takoví rodiče mají sami rádi knížky. Věří, že člověk s nimi objevuje nové světy kolem sebe i v sobě, a navíc se s dětmi u knížek krásně povídá. Dobře si to ještě pamatuji a chvíle strávené s dcerami nad pohádkami s odstupem času považuji za zvlášť krásné.

Rozhovor s Petrem Minaříkem a Sjarhejem Smatryčenkou o nadcházejícím Měsíci autorského čtení. Měsíc autorského čtení je největší český literární festival, který pořádá od roku 2000 nakladatelství a agentura Větrné mlýny. Jeho 8. ročník proběhne v Brně ve dnech 1.–31. července. Vedle linie domácích autorů se v samostatné linii autorských čtení představí i reprezentanti běloruské literatury a kultury. Historicky poprvé bude na jeden den hostem Měsíce autorského čtení Letní filmová škola Uherské Hradiště. Festival lze prožít nejenom v budově Divadla Husa na provázku na Zelném trhu v Brně, ale prostřednictvím on-line přenosů také na internetu.