V pátek 18. března zavítal cyklus scénických čtení LiStOVáNí do kinosálu Jupiter Clubu ve Velkém Meziříčí. Od 17 hodin se listovalo knihou Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla, kterou přetvořil pro tento účel duchovní otec cyklu herec Lukáš Hejlík z Městského divadla Brno za vydatné asistence svého kolegy Alana Novotného.

On je herec, co rád „listuje”, a ona organizuje festival dokumentárních filmů s lidskoprávní tematikou Jeden svět. Rozhovor Lukáše Hejlíka a Kateřiny Petrášové o vzájemné spolupráci dokazuje, že dobré myšlenky se mohou spojovat bez ohledu na žánr. Rozhovor se odehrál u ranní kávy.

Přečtěte si rozhovor s Lukášem na stránkách kult.cz.

ROMAIN SLOCOMBE (1953), francouzský spisovatel a umělec. Středem jeho zájmu je Japonsko a japonská kultura. Po své „japonské tetralogii" započal Lolitou komplex další kapitolu své tvorby, která se odehrává v evropských velkoměstech. Jeho díla v sobě spojují prvky černého románu s kriminální zápletkou.

A je to tady. Po letech klepání na všechny dveře divadel, co v Česku existují, bude březen konečně patřit premiéře nové hry s Lichoužrouty. Připravilo ji LiStOVáNí a určitě rozesměje jak děti, tak dospělé!

Oceněná kniha

Pavel Šrut a Galina Miklínová získali za tuto knihu cenu Magnesia Litera 2009 za literaturu pro děti a mládež. Kniha je také knihou roku na Citarnách v prvním ročníku prestižní ceny Knihopábitel.

V Liberci tento čtvrtek začíná již 7. ročník Veletrhu dětské knihy věnovaný tématu „Úspěšní čtou".  Během tří dnů věnovaných převážně dětem je zde možné se zúčastnit drobných výtvarných a dramatických aktivit, související s literaturou, literárními ději a postavami - dílničky, čtení, listování, psaní, hraní, soutěžení, nebo jen dívání se. Veletrh dětské knihy je pořádán za významné finanční podpory Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Statutárního města Liberec.

Per Petterson (1952) nebyl donedávna zrovna známý autor. Za svůj život vydal zatím sedm knih a teprve román Na Sibiř z roku 1997 zabodoval u kritiky i čtenářů. Pettersonův předposlední román naproti tomu provází nebývalý ohlas i za hranicemi Skandinávie a autorovi už vynesl pět důležitých norských i zahraničních ocenění, z nichž nejdůležitější je bezpochyby International IMPAC Dublin Literary Award.

Projekt Čítárny.cz vznikl v roce 2003 a je dnes nejstarším fungujícím projektem, který soustavně propaguje čtenářství a dobré knihy v České republice. Hlavní činností projektu je provoz multimediálního portálu, založeným na standardním redakčním systému. Citarny.cz propaguji každou zajímavou akci pro děti v oblasti knižní kultury, nové dobré knihy, zajímavosti z této oblasti. Ke vzniku nových ČÍTÁREN II připojuje redakce poděkování:

Na posledním LiStOVáNí v pražském Obratníku na Stopařově průvodci Galaxií byla přítomná i Česká televize, která točila reportáž pro svůj pořad Knižní svět. Ta byla odvysílaná 15.3. v 11:05 na ČT2. Pro všechny příznivce LiStOVáNí, kteří pořad neviděli a chtěli by se na něj podívat uvádíme odkaz na internetové vysílání České televize. Zde si můžete přehrát půl hodinový záznam Knižního světa, kde přibližně mezi 17 a 21 minutou je zmíněná reportáž o LiStOVáNí.

Aksel Sandemose (vlastním jménem Axel Nielsen, 1899-1965) se narodil v Dánsku na ostrově Mors ve městě Nykøbing, které se stalo předlohou městečka Jante z autorova nejvýznamnějšího románu Uprchlík kříží svou stopu (En flyktning krysser sitt spor, 1933). Z Dánska Sandemose odešel nejprve na moře, poté do Kanady a nakonec do Norska, odkud pocházela jeho matka. Z námořních zážitků čerpal i v románu Vzpoura na plachetnici Zuidersee (1936), který byl jako jediný v šedesátých letech přeložený do češtiny.

Dora a Nora Chanceovy, muzikálové zpěvačky a tanečnice, dvojčata, která od sebe nikdo nikdy nerozeznal, se po letech odstrkování dočkají zadostiučinění, když je jejich pravý otec Melchior Hazard pozve na oslavu svých stých narozenin. Při této příležitosti provede vypravěčka Dora čtenáře svým životem i rodinnou historií: z domácnosti v Brixtonu, vedené bábi Chanceovou, přes svět estrád i velkého divadla až do hollywoodských studií.

Přes vnitřní různorodost vytvářejí povídky Jiřího Kratochvíla napsané v rozmezí několika desetiletí překvapivou jednotu. Krátké fragmenty se z odstupu zdají být smíšeny do jednoho celku, světa propleteného červími dírami, skrz mlhu a ženská lůna spojujícího velké a malé, realitu s fikcí a minulost s budoucností. Některé texty připomínají obrazy Maxe Eschera. Mohou působit děsivě, ale přitom v sobě mají pomrkávající humor.

14. mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha se bude konat od 24. - 27. dubna 2008. Veletrh patří k těm mezinárodním veletrhům, které jsou zaměřeny na vyváženou komerční i kulturní prezentaci. První den veletrhu do 14.00 hodin je kontraktačním dnem, určeným pouze pro odbornou veřejnost a zástupce tisku.

10. ročník Jednoho světa bude zahájen projekcí filmu Kongo: hluboké ticho, který uvádíme v kategorii Máte právo vědět. Projekce proběhne 5. března od 19:00 hodin ve velkém sále kina Světozor u příležitosti slavnostního zahájení festivalu. V rámci slavnostního zahájení v Pražské křižovatce bude udělena Cena Homo Homini za rok 2007 třem barmským aktivistkám Su Su Nway, Phyu Phyu Thin, Nilar Thein, které se aktivně účastnily srpnových a zářijových demonstrací a které reprezentují řady odvážných barmských žen bojujících za ochranu lidských práv a nastolení demokracie.

Po úspěšném „morálním thrilleru" Tahle země není pro starý přichází tento americký spisovatel se „sci-fi", přičemž uvozovky jsou i tentokrát velmi na místě. Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano?

Do výboru Poznámky na krabičkách od sirek (La bustina di Minerva) zařadil Umberto Eco ty nejzajímavější ze sloupků, které v posledních deseti letech vycházely pod stejným názvem v magazínu Espresso. Ve vtipných a čtivých článcích se Eco zamýšlí nad problémy současného světa, italské a západní společnosti, tisku nebo budoucnosti knih v době internetu, nechybí však ani několik opatrných předpovědí pro třetí tisíciletí a Ecovy typické „hříčky".