Miloš Urban

Ze dne 16. 05. 2007, kategorie Rozhovory

Rozhodl jsem se, že budu vystupovat i já

Miloš Urban

Na Skleněné louce bylo horko a květen. Mělo zde být i LiStOVáNí, měl tu být i Miloš Urban. A byl tu. Popíjel u stolku sodovku a kouřil. Postupně se půda Skleněné louky začala plnit diváky. Ti přicházeli na další z cyklu scénických čtení, tentokráte na Mrtvý holky, jejichž autorem není nikdo jiný než přítomný Miloš Urban.

Možná přicházeli kvůli němu, možná kvůli LiStOVáNí jako takovému, možná přicházeli kvůli přátelům, možná náhodou, kdo ví? Diváci si posedali na připravené židle a spisovatel se přesunul do první řady vlevo, už nekouřil ani nepopíjel sodovku. Čekal. Tak jako ostatní. Snad jen s tím rozdílem, že i on se za chvílí objeví na druhé straně. Tváří k divákům a s knihou v ruce.

Předposlední LiStOVáNí této sezóny přineslo humor i napětí. Ale nejen to. Před poslední hororovou povídkou se na scénu postavil sám Miloš Urban a vyzval diváky, aby se k němu jeden přidal a společně s ním přečetl jednu z povídek. Nakonec se přidala divačka. Byla oblečená ve stejných barvách jako hlavní protagonisté, červené a černé a jmenovala se Martina Dobiášová. Na LiStOVáNí přišla poprvé.

Přišla jsem hlavně kvůli panu Urbanovi, to bylo to lákadlo. Četla jsem všechny jeho knížky a hrozně ho obdivuju.

Premiérová divačka zvládla roli chlapce bravurně.

Bylo to úplně super! Jsem strašně spokojená, že jsem si to mohla zkusit.

Prozradila po představení.

Scénické čtení skončilo. Někteří diváci si nechali podepsat Mrtvý holky, někteří prohodili s Milošem Urbanem pár slov i já jsem se jej na něco zeptal. Jen se podívejte, co mi přišlo na mysl.

Jaké to je, když člověk vystupuje na jevišti? Je lepší knihy takto předčítat nebo psát?

Je rozhodně lepší to psát, protože podle mého názoru knížky patří domů, nejlíp do postele a ne na jeviště. To je takový fenomén, se kterým se více méně potýkám, a když mám někde takhle vystupovat jako herec, tak mám šílenou trému. Před vystoupením je mi to nepříjemný, ale když se to povede a připadá mi, že dneska se to povedlo, alespoň mě to bylo hrozně příjemný, tak pak je to mnohem lepší. Ale ty muka před tím nikomu nepřeju.

Jak se dostane spisovatel k vystupování v LiStOVáNí?

Spisovatel je požádán autory LiStOVáNí, jestli se chce také ukázat. A pokud se chce ukázat, jestli tam bude jen tak sedět jako ozdoba anebo bude sám vystupovat a číst. Já protože tady mám povídku, kterou nejradši čtu s někým z publika, tak jsme se dohodli, že budu vystupovat i já a že to bude napůl profesionální a napůl amatérský.

Co říkáte na zpracování své vlastní knížky?

Přijde mi to perfektní. Některé ty škrty bych možná malinko upravil, ale i tak to bylo dělaný strašně citlivě. Samozřejmě, že to bylo nutný zkrátit. Připadá mi, že to dělají naprosto skvěle. Já jsem koukal na to, jak to ožívá a na to, jak publikum reaguje. Pro mě je tohle ohromně cenný, protože když to lidi čtou doma, tak já to samozřejmě nevím. I když mám radost, když mi napíšou mail, jestli se jim to líbilo nebo nelíbilo, takže nějaká zpětná vazba tu je, ale tady je okamžitá a má to takový kouzlo, který je neopakovatelný.

Umíte tančit tango?

Neumím tančit tango, neumím tančit vůbec nic. Asi bych pošlapal partnerce nohy. Možná proto jsem to do povídky dal, abych se jim pomstil.

Na závěr jsem si i já nechal podepsat knihu, rozloučil jsem se. Rozhlédl se. Vypil ještě jedno pivo. Rozloučil se s kamarády. Vzal jsem pár věcí a pomohl je donést Pavlovi a Věrce k autu. Rozloučil jsem se s nimi. A šel jsem domů. Dobře jsem udělal, že jsem se nedíval na finále hokejového mistrovství světa a místo toho zašel na kulturu. Stejně vyhrála Kanada.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory:
   
Ministerstva kultury ČR Statutárního města Brna