Rozhovor s Elvirou Lindo

Ze dne 30. 09. 2015, kategorie Rozhovory

Svérázné komentáře a naivní pohled na svět...

Rozhovor s Elvirou Lindo

Nakladatelství Dobrovský, Knihy Omega v překladu Evy Šaškové vydalo sérii knih o Manolitovi. My jsme Manolita zařadili do repertoáru, a co víc, na podzimní turné ke křtu třetího dílu knihy (Frajer Manolito) jsme pozvali i autorku Elviru Lindo,

aby po vtipném představení diskutovala s mladými i dospělými diváky (je to totiž zábava pro všechny). Představení se koná pod záštitou Instituto Cervantes de Praga.

Elviro, váš Manolito je ve Španělsku velká hvězda. Představte ho však, prosím, českým čtenářům.

Manolito je desetiletý chlapec, který prostě žije! Není to žádný velký typický hrdina, není ani dobrý ve sportu nebo ve škole, ale jeho pohled na život, rodinu a přátele je vždy vtipný a originální. Myslím, že Manolito je oblíbený, protože prostě umí vyprávět příběhy. Má fakt zvláštní smysl pro humor a čtenářům se to líbí. Je ale také velmi citlivý člověk a to je další věc, kterou všichni, kdo jeho knihy čtou, vnímají. Je totiž zranitelný a dokáže přiznat chybu. Já ho zbožňuji!

Jste velmi plodná autorka, sérii o Manolitovi průběžně prolínala série o Olivii, o té tu už nevíme vůbec.

Olivia je pro mladší děti a je to poněkud jiný styl. To se nedá s Manolitem vůbec porovnávat. Ale už je to také dávno! Teď se věnuju úplně něčemu jinému..)

Ano, Cervantes Institut, který mimochodem také stojí za tím, že v říjnu přijedete do Česka, nás upozorňoval, že máte úchvatné knihy i pro dospělé?

Ano, nová kniha pro dospělé by měla vyjít letos v listopadu. Loni jsem zase psala scénář k filmu, který se odehrává v New Yorku. A do toho píšu do novin El País a musím říct, že mé články jsou velmi populární.

Vy píšete i filmy!? Baví vás tedy autorská svoboda?

Naprosto! I když ta právě u filmu moc nefunguje. Musíte od začátku počítat s tím, že váš text se bude už jenom měnit a měnit a měnit, protože vy jako autor jste jen malou součástí tohoto průmyslu. Ale přiznávám, že je to pro mě určitě vzrušující. Jinak je psaní docela osamělá činnost.

Žijete napůl v Madridu, napůl v New Yorku. Čím se tahle dvě krásná velká, ale přesto velmi odlišná města, doplňují?

To je opravdu těžké porovnávat. Madrid, to je mé skutečné město, a když se necítím dobře nebo jsem nemocná, v tu chvíli bych určitě radši byla tam. New York je nicméně v mém životě také zásadní. Troufnu si říct, že od té doby, co tam žiju, jsem jiný člověk: pružnější, flexibilnější, otevřenější a více kosmopolitní než jsem kdy byla před tím. New York je rozhodně divočejší než Madrid, složitější než Madrid, tvrdší než Madrid. Je určitě také více vzrušující, nenechá vás vydechnout, udržuje vás neustále v napětí a ve střehu.

V říjnu vás čeká šňůra s projektem LiStOVáNí. Co od toho očekáváte?

Vždycky jsem chtěla navštívit vaší zemi. A teď k tomu mám tenhle příjemný důvod. Přečetla jsem o Praze tolik věcí, až mám pocit, že jedu navštívit nějaké známé a důvěrné místo. Takže jsem za to moc ráda, protože nejlepší způsob, jak poznat cizí zemi, je v ní pracovat a mluvit s místními. A já chci poznat své čtenáře. Moc se na to těším.

Zpátky k Manolitovi...Ve Španělsku má prý i televizní podobu? Nepletu-li se, je mu od prvního dílu už 20 let. Může Manolito v sérii (v Česku vychází teprve třetí díl), vyrůst v dospělého hrdinu současného Španělska?

Natočeny jsou dva filmy a televizní show! Ale jediný, na který jsem opravdu hrdá, je ten první film. Tam jsem i psala jeho scénář. Ano, mnohokrát jsem o Manolitovi přemýšlela jako o dospělákovi a pravděpodobně o tom do dvou let napíšu knihu: Manolito na vysoké škole. Chci znát jeho budoucnost!

www.listovani.cz

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory:
     
Ministerstva kultury ČR Hlavního města Prahy Statutárního města Brna
Pod záštitou:
  Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR