Rafał Wojaczek – osobnost mnoha tváří – postava charismatická stejně jako James Dean – na druhou stranu řadový mladý prokletý básník z malého městečka v komunistickém Polsku. Úplně obyčejný, citlivý kluk, který si zamiloval jachting a fotografii. Za několik let se z něj stal pacient psychiatrické léčebny, o kterém se říkalo, že byl v jisté době téměř geniální. Měl fenomenální paměť a zpaměti recitoval celé strany filozofických knih, přičemž slízával vodku rozlitou po podlaze. Vydal dvě básnické sbírky, načež spáchal sebevraždu. Bylo mu pětadvacet let.

Uznávaný španělský spisovatel Juan Marsé se dílem Ještěrčí ocásky vrací do válečných let ve frankistickém Španělsku a jeho prostřednictvím se také vypořádává s traumaty dětství, zvláště se smrtí své matky, jež zemřela při porodu. Marsé byl vychován v náhradní rodině. Vypravěčem je dosud nenarozené dítě, chlapec existující v lůně své matky. Ta žije v Barceloně s dospívajícím synem Davidem v nuzných poměrech a navíc ji sleduje policie: manžel, jinak opilec a sukničkář, nepohodlný režimu, musel uprchnout.

"Na světě je pouze jediná věc horší, než když se o člověku moc mluví, a to: když se o něm nemluví vůbec."
(Oscar Wilde)

Mohlo by se zdát, že neexistuje žádný rozumný důvod, proč by měl někdo psát román právě o Oscaru Wildeovi. Kdyby na konci 19. století existovaly bulvární deníky tak, jak je známe dnes, aférky a skandály této významné osobnosti by jistě plnily jejich stránky.

Chcete vědět, jakou koupací čepičku nosí malé pstruhosirénky z Normandie? Kde se v Americe žení černí andělé? Jestli je pravda, že se muži v Portugalsku klidně ráno vypraví na zajíce a večer už se nevrátí domů? Nebo proč potřebuje čarodějnický učeň z dálné Persie umět vykouzlit talíř bramboráků, kolem kterého tancují malí mužíčci v holínkách a beraničkách? Pojďte s námi do světa fantazie a jemného humoru, který je určen nejen malým, ale i velkým čtenářům. Stvořil jej pro vás populární český spisovatel a pohádkář Ludvík Aškenazy.

„Český básník moravského původu“, jak jej nazývá Jan Trefulka, ale také prozaik, esejista, publicista, autor rozhlasových her a literární vědec (především historik a kritik) oslavil 1. října 2006 své 86. narozeniny – a to v plné práci nad knihou pamětí. Rotreklovy osudy a jeho dílo jsou svědectvím vysoké mravní integrity i sounáležitosti mezi umělcem a tvorbou.

Rozhovor se spisovatelem Zdeňkem Rotreklem o víře, církvi, poezii, dějinách, vině a jiných v Česku neobvyklých zvycích.

Jak vypadá humanistický tanec v rozvalinách koncentračního tábora? Je láska výrazem touhy stát se bordelmamá celého světa? Jsme štastni, když nekonečně dlouho odpočíváme na pláži demokracie? – A proč, když se podíváme kolem sebe, vidíme jen proudy aut?