Podtitul knihu označuje jako "román o andělích a Moldavanech", ale nebojte se, že to není blízké našim českým náturám z českých paneláků! Příběh knihy se totiž odehrává v činžovním domě, kde nefunguje výtah a bydlí v něm nejrůznější existence, jejichž smutné osudy, jak tomu bývá, vás srdečně baví. Petru Cimpoeşu je opravdu živelný vypravěč. Tato kniha byla letos oceněna hlavní cenou Magnesii Litery.

Operace zaměřená na zvětšení penisu stojí půl druhého milionu. Pohled paní Gleofiny se tomuto titulku vyhýbal, jak jen mohl, ale nakonec si ho musela i proti své vůli přečíst, protože poslední otázka testu Je vám manžel věrný? končila těsně nad příslušným článkem. Aby si učinila co nejpřesnější představu o tom, co ji čeká a nemine, četla každé ráno horoskopy v několikerých novinách, které si pan Elefterie kupoval kvůli inzerci nových pracovních míst. Před odchodem do města noviny prolistoval, a považoval-li to za vhodné, vyřídil několik telefonátů. Předtím si však uvařili a společně vypili silnou kávu.
Paní Gleofina byla Býk, zatímco pan Elefterie Vodnář. Spojení je to, pravda, poněkud nepatřičné, ale o tom se oba přesvědčili až po nějakých deseti letech manželství, když už starší dcerka chodila do školy. Toho dne, čtvrtého, co byl výtah mimo provoz, u Býka stálo: „Máte úžasnou chuť vyjít si buď na procházku, nebo do restaurace, ať na to praskne třeba půl výplaty. Už se vám zajídá věčně počítat drobné do posledního šestáku!" - což byla tedy pravda. Na procházku si přesto vyšel jako obvykle pan Elefterie, zatímco paní Gleofina zůstala, aby „se procházela" sama doma s šicím strojem. Zato u Vodnáře stálo: „Nepříjemnostem je pomalu konec, ale patrně jste i s nervy v koncích a nejste už dostatečně trpěliví, abyste si počkali na rozuzlení. Pokuste se to vydržet!" - což mělo jinými slovy znamenat, že nervozita pana Elefteria vzrůstala, jak se blížil den mimořádného tahu Lota. Proto už ani neměl doma stání, chodil ven a bloumal po ulicích, vydán na pospas stále hůř ovladatelnému vnitřnímu nepokoji. K oběma předpovědím z Bacăuského věstníku se pojila doporučení z Události dne, kde u Býka mimo jiné stálo: „Příliš snadno propadáte panice a kvůli maličkostem děláte příliš velký rozruch," a Vodnáře upozorňovali: „Nevybrali jste si nejvhodnější chvíli, abyste přešli do útoku." Pokud jde o deník Probuzení, ten paní Gleofina četla jen proto, že předpovědi nebo doporučení zvěrokruhu vycházely právě na­opak. Když například psali: „V dohledné době získáte skromnou, ale pro vás významnou částku peněz," znamenalo to, že místo aby dostala od nějaké zákaznice peníze za ušité šaty, jimiž by pokryla výdaje na domácnost, mohla se nadít toho, že každou chvíli zazvoní u dveří pan Ion-domovní důvěrník, aby jí znovu připomněl, že už půl roku nezaplatila inkaso.
Úterní vydání Probuzení obsahovalo navíc „Test týdne", na jehož základě se čtenáři mohli dozvědět spoustu důvěrných tajemství jak o sobě, tak o druhých. Vyplnit dotazník vypadalo na první pohled nesmírně jednoduše, vedle každé otázky byly dva čtverečky, které stačilo zakřížkovat. Například na otázku z tohoto týdne: „Je vám manžel věrný?" odpověď zněla NAPROSTO VĚRNÝ, pokud jste získali nad 1300 bodů; VĚRNÝ, pakliže jste získali 1100 až 1300 bodů;
NE PRÁVĚ VĚRNÝ pod 1000 bodů a JISTÁ ZRADA! pod 800 bodů. Vlastní otázky z testu se týkaly nejrůznějších stránek každodenního života: „Spí váš manžel častěji na levé nebo na pravé straně? Když se obléká, kterou nohu navléká jako první do nohavice, levou nebo pravou? Když vám přinese dárek, kterou rukou vám ho podává, pravou nebo levou?" - paní Gleofina už dávno od manžela žádný dárek nedostala, takže zavřela oči a namátkou udělala křížek. Když doplnila odpovědi i u ostatních otázek a sečetla body, ohromeně zjistila, že pan Elefterie nakonec získal jen nějakých 300 bodů z 1500 možných. V mysli a hlavně v představách jí vzklíčilo strašlivé podezření: „Hm, tak takhle to je! Odtud vítr vane, pane Lefter!" zamumlala, neboť jí teprve teď došlo, proč pan Elefterie odchází každé ráno z domu pod záminkou, že si hledá místo, a vrací se až po obědě bez ničeho určitého. Výsledek testu se zároveň shodoval s tím, že pan Elefterie odkládal sine die plnění určitých manželských povinností, že prý je vystresovaný. Od té doby, co měla hemoroidy, byla paní Gleofina velice podezíravá. Hlavou se jí mihla jedna dávnější, dnes již pozapomenutá myšlenka doprovázená představami, při nichž jí pukalo srdce jak zralý lusk: myšlenka, že ji pan Elefterie podvádí proto, že ona má na ženu příliš velký nos - to si uvědomovala už jako slečna. Na čajích nebo, jak se dneska říká, na diskotékách se chlapci moc nehrnuli, aby ji vyzvali k tanci. Zpočátku ji to velice udivovalo, protože si nemyslela, že by byla něco méně než ostatní děvčata, byla čisťounce oblečená, měla lakové střevíčky s vysokým podpatkem jako ony a hodně se voněla právě proto, aby upoutala co nejvíc pozornost, dokud jí tatínek jednoho dne dosti pochmurně neřekl: „Copak nevidíš, jakej máš velkej nos? Proč by tě s takovým raťafákem měli kluci chtít zvát k tanci?" (Tehdejší) slečna Gleofina se hned rozběhla k zrcadlu a s hrůzou spatřila, že otec má pravdu. Divila se, jak je to možné, že si něčeho tak zjevného doposud nevšimla - snad ze zvyku. Nos, jiný než u ostatních dívek, kulatý jako buřtík a na konci mírně zahnutý směrem dolů, jí opravdu trčel z obličeje a skoro překrýval rty. Řadu dní se pak pořád vzhlížela v zrcadle, hned si zakrývala polovinu nosu dlaní, hned ho uchopovala dvěma prsty nebo tlačila na jeho špičku a kroutila ho trochu nahoru, aby vypadal roztomileji... Nakonec
ji to buď unavilo, nebo si na svůj nos zase zvykla, či to prostě nechala plavat. A když se vdala a trochu se spravila, téměř úplně na nos zapomněla. Teď ji však psychologický test z Probuzení nutil oživit minulost i s těmito bolestnými vzpomínkami.
Paní Gleofina vrhla kradmý pohled na článek o operaci zaměřené na zvětšení penisu. Jestlipak tihle doktoři, když můžou něco zvětšit, nemůžou taky něco zmenšit? Kolikpak to tak asi stojí? Kdoví, kdyby Lefter vyhrál v Lotu... Vstala a přešla do koupelny, aby si ještě jednou změřila nos v zrcadle nebo ho alespoň porovnala s rozměry ostatních částí obličeje. To, co uviděla, ji ještě více rozesmutnělo, jako ženská opravdu moc přitažlivě nevypadá. Měla sto chutí trochu si poplakat, jen tak, aby se jí ulevilo.
Toho dne se pan Elefterie náhodou (ale bylo to doopravdy náhodou? - to ať rozhodne laskavý čtenář, až či přečte následující stránky) opozdil ještě víc než jiné dny.