|
Loňské humorné listování Merekvice od Michala Šandy,
naše pohádkové představení O
princi Čekankovi Patrika Ouředníka, Cimpoeşův několikanásobně oceněný Simion
Výtažník, ale i díla věhlasných autorů, jakými jsou Oscar Wilde či Paul Verlaine. To jsou jedny z mnoha titulů, které
spatřily světlo čtenářského světa právě díky českému
nakladatelství Dybbuk.
Toto nakladatelství vydalo již desítky
knižních titulů, zabývajících se především poutavými
tématy, v nichž se střetávají filozofické myšlenky s
historickými i soudobými problémy společnosti. Prostřednictvím
Dybbuku se nám tak dostává příležitosti nahlédnout do mnoha
kontroverzních témat, která jsou přirozeným lákadlem pro
každého vášnivého čtenáře.
Proto je našim milým potěšením pozvat Vás
na literární večer, pořádaný nakladatelstvím Dybbuk, u
příležitosti vydání dvou zbrusu nových knižních titulů.
Prvním z nich je antologle německé dvorské lyriky 12. - 14.
století s názvem Hle, již v mém srdci vstává den, druhou
novinku představuje sbírka básní Martina Langera: Stará gesta.Na
akci nebudou chybět samotní autoři, kteří přečtou ukázky
ze svých nových děl. Na večer plný poezie se můžete těšit ve
středu 10.2. 2010, od 19. hodin v čítárně Unijazzu na Jindřišské
5, v Praze 1. ( Vchod z pasáže, II. poschodí, 4. patro ).
Strá gesta
Z neúprosného „bytí k smrti" vyrostly básně Starých
gest. Sbírka se klene od rozbřesku stvoření ke smrti. Na pozadí
existenciálního souboje autor zkoumá základní životní situace.
Tázání po smyslu básnického vyjádření prosvítá, ač samo
neformulováno, všemi oddíly. Mystická vážnost i neuchopitelné,
mimovolní nečistoty, na úrovni jazykové i obrazné, tu
představují podstatnou básnickou hodnotu. Osobní témata Martina
Langera tak v časovém rozmezí devíti let nabývají podobu více
než naléhavou.
Hle, již v mém srdci vstává den
Antologie německé dvorské lyriky Hle, již v mém srdci vstává
den obsahuje písně druhé poloviny středověku znázorňující
milostný cit dvorského rytíře ke své paní. Dvorská paní v
písních bývala zosobněním všech myslitelných ctností, což do
velké míry zamezovalo rytíře odměnit vrchovatou odměnou, a
tato láska bývala nenaplněna. Tím, že vzhlíží ke své paní,
se rytíř snaží přiblížit ideálu, jejž vyznačuje uznání ve
společnosti, stálost a věrnost, uměřenost chování, dobré
vychování či vnitřní čistota. Jmenované vlastnosti jsou rytíři
jakýmsi zrcadlem, dobové konvence jej zachycují teprve na cestě k
naplnění těchto ctností, tedy hluboko „pod" horizontem,
nad kterým se jako nedostižný ideál vznáší jeho paní. Z
tohoto důvodu představuje většina písní minnesangu oslavovanou
paní jen v erotické sublimaci jako nedostižnou bytost, k níž je
rytíř přesto neodbytně přitahován a jíž je zavázán svou
věrností. Jelikož základním impulsem rytířovy obraznosti je
erotičnost, „minne" je vždy erotickým vztahem, který by se
dal pojmenovat jako trvalý, a tím blízký manželství. Je ale
namnoze nenaplněný a vždy tajený před společností. Pro svou
povahu a fakt, že paní byla středem celého světského života
rytíře, v postavení, které by v lidském životě mělo být
určeno pouze Bohu, býval častým terčem kritiky ze strany
církevních kruhů.
|