Loňské humorné listování Merekvice od Michala Šandy, naše pohádkové představení O princi Čekankovi Patrika Ouředníka, Cimpoeşův několikanásobně oceněný Simion Výtažník, ale i díla věhlasných autorů, jakými jsou Oscar Wilde či Paul Verlaine. To jsou jedny z mnoha titulů, které spatřily světlo čtenářského světa právě díky českému nakladatelství Dybbuk.

Toto nakladatelství vydalo již desítky knižních titulů, zabývajících se především poutavými tématy, v nichž se střetávají filozofické myšlenky s historickými i soudobými problémy společnosti. Prostřednictvím Dybbuku se nám tak dostává příležitosti nahlédnout do mnoha kontroverzních témat, která jsou přirozeným lákadlem pro každého vášnivého čtenáře.

Proto je našim milým potěšením pozvat Vás na literární večer, pořádaný nakladatelstvím Dybbuk, u příležitosti vydání dvou zbrusu nových knižních titulů. Prvním z nich je antologle německé dvorské lyriky 12. - 14. století s názvem Hle, již v mém srdci vstává den, druhou novinku představuje sbírka básní Martina Langera: Stará gesta.Na akci nebudou chybět samotní autoři, kteří  přečtou ukázky ze svých nových děl. Na večer plný poezie se můžete těšit ve středu 10.2. 2010, od 19. hodin v čítárně Unijazzu na Jindřišské 5, v Praze 1. ( Vchod z pasáže, II. poschodí, 4. patro ).

Strá gesta

Z neúprosného „bytí k smrti" vyrostly básně Starých gest. Sbírka se klene od rozbřesku stvoření ke smrti. Na pozadí existenciálního souboje autor zkoumá základní životní situace. Tázání po smyslu básnického vyjádření prosvítá, ač samo neformulováno, všemi oddíly. Mystická vážnost i neuchopitelné, mimovolní nečistoty, na úrovni jazykové i obrazné, tu představují podstatnou básnickou hodnotu. Osobní témata Martina Langera tak v časovém rozmezí devíti let nabývají podobu více než naléhavou.

Hle, již v mém srdci vstává den

Antologie německé dvorské lyriky Hle, již v mém srdci vstává den obsahuje písně druhé poloviny středověku znázorňující milostný cit dvorského rytíře ke své paní. Dvorská paní v písních bývala zosobněním všech myslitelných ctností, což do velké míry zame­zovalo rytíře odměnit vrchovatou odměnou, a tato láska bývala nenaplněna. Tím, že vzhlíží ke své paní, se rytíř snaží přiblížit ideálu, jejž vyznačuje uznání ve společnosti, stálost a věrnost, uměřenost chování, dobré vychování či vnitřní čistota. Jmenované vlastnosti jsou rytíři jakýmsi zrcadlem, dobové konvence jej zachycují teprve na cestě k naplnění těchto ctností, tedy hluboko „pod" horizontem, nad kterým se jako nedostižný ideál vznáší jeho paní. Z tohoto důvodu představuje většina písní minnesangu oslavovanou paní jen v erotické sublimaci jako nedostižnou bytost, k níž je rytíř přesto neodbytně přitahován a jíž je zavázán svou věrností. Jelikož základním impulsem rytířovy obraznosti je erotičnost, „minne" je vždy erotickým vztahem, který by se dal pojmenovat jako trvalý, a tím blízký manželství. Je ale namnoze nenaplněný a vždy tajený před společností. Pro svou povahu a fakt, že paní byla středem celého světského života rytíře, v postavení, které by v lidském životě mělo být určeno pouze Bohu, býval častým terčem kritiky ze strany církevních kruhů.