Galina Miklínová, která nás mimochodem bude společně s Pavlem Šrutem doprovázet na našem lichožroutském turné, je známou ilustrátorkou, grafičkou a autorkou několika animovaných filmů. Má malou dcerku Rozinku a byla tak hodná a zodpověděla nám pár otázek.

Galina Miklínová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užitá grafika  a Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky. Na svém kontě má již autorství několika animovaných filmů: Bajky ze zahrady", „Hra", „NeŠt‘astné narozeniny Péti Fotky" a „Byla 3x jedna princezna". Je také autorkou původního kresleného seriálu ČT pro děti "O Kanafáskovi" (Trilobit 2004 - čestné uznání, nominace na televizní ceny ELZA 2005, 2008). Galina Miklínová je také úspěšnou ilustrátorkou knih. Nejčastěji spolupracuje se spisovatelem a básníkem Pavlem Šrutem. Z jejich společné dílny vyšly například knihy: Lichožrouti, Pan Kdybych hledá kamaráda či Příšerky a příšeři. Galina Miklínová ilustrovala také Knihy Harry Potter I - IV.

Stává se Vám často, že se při čtení nějaké knihy přistihnete, že  přemýšlíte o tom, jak byste tu či onu postavu nakreslila?

Pokud je text dobrý, tak ne. To je většinou rovnou vidím.

Co čtete své dceři před spaním? Má nějakou oblíbenou pohádku?

U nás doma se čte nejen před spaním. Hlavní čtení probíhá po celý den, protože Rozinka má volný přístup do všech knihoven a často si sama přinese, co budeme číst. Sbírám dětské knihy, takže výběr má pestrý. Ale stálicemi jsou Kuli, kuli ťap od Miep Diekmannové, Pan Sova od Arnolda Lobela, mimochodem obě knihy skvěle přeložil Pavel Šrut, Ivánek u opiček, šílená ruská kniha s fotografiemi ze stejnojmeného loutkového filmu, Malého tygra od manželů Palečkových, Čapkovo Povídejme si děti a nejvíc tu o klukovi, co se nechtěl umývat...a soubor čínských leporel, které musím číst stále dokola...takže její „listování" je poměrně pestré.

Líbí se jí, jak malujete? Ptáte se někdy při své tvorbě na její názor?

Myslím, že je ještě příliš malá, abychom se o tom bavily. Nijak jí sebe sama nenutím. Je tolik skvělých knížek s ještě skvělejšími obrázky. Asi ji spíš baví, že často dělá to, co máma - tedy počmárá každý kousek papíru.

Co říkala na Kanafáska, bavil jí? (pozn. O Kanafáskovi - večerníček z dílny G. Miklínové )

Má ho moc ráda. Ostatně písničku Kanafáska zná už z bříška, ze všech těch televizních studií. Ale vidět vlastní dítě, jak prožívá příběh který vymyslíte, nakreslíte a natočíte je úžasné, ale taky velmi zavazující.

S podobou jakého Lichožrouta jste si lámala nejvíc hlavu?

Myslím, že s žádným. Lichožrouti šli kreslit jako po másle, je to tak skvěle napsáno, že mi vyskakovali před očima hned, když jsem chytla tužku.

Existuje nějaký autor, jehož knihu byste ráda ilustrovala?

Nemám nějaké vyhraněné přání. Asi zase něco úžasného od mého dvorního spisovatele P. Š.

V čem jsou obrázky v knihách pro děti přínosné? Nemyslíte si, že svými ilustracemi, jakkoli jsou bezesporu krásné, vtipné a neobvykle nápadité, přece jen ubíráte dětskému čtenáři prostor pro jeho vlastní, ničím neovlivněnou představivost?

Tohle téma je znova a znova otvíraná diskuze. Myslím si, že i špatné ilustrace mohou pomoci dětské představivosti. Já sama jsem toho názoru, že ilustrace do dětských knížek patří a snažím se to tedy naplňovat co nejlépe.

Jakou knihu jste četla naposled?

Děti půlnoci od Salmana Rushdieho

Na čem momentálně pracujete?

Na knihách Tři tatínci a maminka, Emil a detektivové a Lichožrouti se vracejí. Na scénáři k celovečernímu filmu a na večerníčcích a hlavně na výchově své dcery!