K.H.B 2011

Název knihy: Moje píseň /Dopisy/, Autor: Karel Havlíček Borovský, Nakladatelství: Československý spisovatel

Karel Havlíček by měl narozeniny. Slavil by 190 let! Když zemřel, bylo mu 35 let. Za svůj život toho stihnul nemálo. Jak jeho odkaz v našem prostředí rezonuje dnes? Jak ho vnímá mládež v roce 2011? Jako pokrokového básníka a novináře nebo jen jako jedno jméno z učebnice? Umí si vůbec představit, jak nepostradatelné je to, co K.H.B. dokázal? Je něco podobného vůbec dnes? LiStOVáNí konečně vytahuje něco z české klasiky, a to rovnou s velkým Ká. Karla Havlíčka porovnává s dnešní dobou, a slaví s ním, svou typickou hravou interaktivní formou, jeho 190tiny. Premiéra K.H.B. se odehraje kde jinde než v městě Havlíčkův Brod, které toto představení finančně podpořilo.

Ukázka z knihy

Karel Havlíček Borovský

(*1821, Borová, +1856, Praha) básník, publicista, klasik české politické satiry, odpůrce absolutismu a církevní autority. Poté se rodina přestěhovala do Německého (Havlíčkova) Brodu. Studoval na gymnázium a poté se věnoval filozofii v Praze. Roku 1840 se rozhodl pro teologii a vstoupil do kněžského semináře. Po roce byl však ze semináře vyloučen. Působil jako vychovatel v Moskvě a zde se také setkal s ruskou literaturou. Od ledna 1846 do března 1848 působil jako redaktor Pražských novin a jejich literární přílohy Česká včela. Přestože listy podléhaly cenzuře, podařilo se mu jejich náplň oživit, v Pražských novinách zavedl fejeton a v České včele satirickou rubriku Žihadlo. V dubnu 1848 založil politický deník Národní noviny. Za satirické a humoristické příspěvky byl Havlíček postaven před soud, ale byl osvobozen. V lednu 1850 byly Národní noviny definitivně zastaveny. Poté začal vydávat noviny Slovan, kde vtipně hájil demokratické zásady. Vydávání tohoto časopisu provázeli časté konfiskace, na některých místech byl zakázán vůbec. I pro tento časopis byl Havlíček souzen, ale opět mu žádnou vinu neprokázali. V prosinci 1851 byl Karel Havlíček Borovský zatčen a dopraven do tyrolského města Brixen, kde byl internován do dubna 1855. Po návratu do Čech onemocněl a zemřel. Nejrozsáhlejší oblast Havlíčkova díla představuje tvorba publicistická, převážně poezie. Již za pobytu v Rusku vznikla velká část rukopisného souboru Epigramy (1845) – krátké satiricky zaměřené básně, které autor rozdělil do několika oddílů. V epigramech nekritizuje pouze okruh nepřátelských institucí, ale i oblast, kterou chtěl vnitřně zdokonalit, a to českou kulturu.

Na hranici beletrie a publicistiky stojí črty, kde Havlíček zachytil dojmy z Rus. Črty vycházely časopisecky pod titulem Obrazy z Rus (1843 – 1846). Mezi jeho nejznámější díla patří: Tyrolské elegie (1852), veselá balada Král Lávra (1854), a komický epos Křest sv. Vladimíra (vznikal delší dobu, 10. zpěv zůstal nedokončen). Je autorem překladu N.V. Gogolova prvního dílu Mrtvých duší a několika jeho povídek.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory:
   
Ministerstva kultury ČR Statutárního města Brna