Stopařův průvodce Galaxií

Název knihy: Stopařův průvodce Galaxií - Nepropadejte panice!!, Autor: Douglas Adams, Nakladatelství: Argo

Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefekta, údajně nezaměstnaného herce, z něhož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknout z místa katastrofy. Ford Arthura nabádá, aby netruchlil pro ztracený domov, vždyť může zažít tolik zajímavých věcí - Galaxie stojí za to, aby ji člověk (popřípadě jakýkoliv jiný tvor) důkladně procestoval. Tato legendární záležitost nemůže v repertoáru LiStOVáNí chybět, stejně jako Váš ručník při cestování, pardon, stopování.

- přeložila Jana Hollanová

Ukázka z knihy

Douglas Noël Adams

(*1952 Cambridge, Velká Británie, +2001, Santa Barbara, Kalifornie, USA) byl anglický spisovatel, dramatik humoristických rozhlasových pořadů a hudebník, který se proslavil knižní sérií Stopařův průvodce Galaxií.[1] Tato pětidílná „trilogie", jíž se v tištěné podobě vydalo přes patnáct milionů výtisků, byla nejprve uvedena v rádiu, a posléze přepracována do podoby televizního a komiksového seriálu, počítačové hry a celovečerního filmu (ten byl dokončen až po Adamsově smrti). Knihy se dočkaly také divadelního zpracování v několika provedeních - rané inscenace čerpaly z aktuálních Adamsových poznámek. Spisovatelovi fanoušci ho znají také pod jménem Bop Ad, které vzniklo chybným výkladem autorova nečitelného podpisu, nebo pod zkratkou jeho iniciálů, DNA. Kromě Stopařova průvodce Douglas Adams napsal nebo se autorsky spolupodílel na třech dílech sci-fi seriálu Doctor Who (pro sedmnáctou sezónu navíc vytvořil scénář). Mezi jeho další díla patří romány s hlavní postavou Dirka Gentlyho, dvě knihy Životic, na nichž spolupracoval s Johnem Lloydem, a dokumentární publikace Ještě je můžeme vidět - výprava za vymírajícími živočichy [2], která vznikla jako doprovod ke stejnojmennému rozhlasovému vysílání BBC. Adams dal také podnět k vytvoření počítačové hry Vesmírná loď Titanic, která byla později Terry Jonesem převedena do románové podoby. Sám Adams se označoval za „radikálního ateistu", přátelé a fanoušci ho znali také jako ekologického aktivistu a milovníka rychlých aut, fotoaparátů, počítačů Macintosh a dalších „technických vymožeností". Uznávaný biolog Richard Dawkins zasvětil svou knihu The God Delusion (Boží blud) právě Adamsovi a popisuje v ní, jak jeho výklad evoluce vyústil v Adamsovo „konvertování" k ateismu. Adams byl nadšený zastánce techniky - například o e-mailu a Usenetu psal dávno předtím, než se staly populárními a široce rozšířenými. Ke konci života působil jako vyhledávaný lektor, přednášející o moderních technologiích a životním prostředí. 25. května se na památku Douglase Adamse pořádá Ručníkový den. Trilogie v pěti dílech - Stopařův průvodce Galaxií: Stopařův průvodce Galaxií (The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979), Restaurant na konci vesmíru (The Restaurant at the End of Universe, 1980), Život, vesmír a vůbec (The Life, the Universe and Everything, 1982), Sbohem, a díky za ryby (So Long, And Thanks for All the Fish, 1984), Převážně neškodná (Mostly Harmless, 1992), povídka Young Zaphod Plays It Safe (Mladý Zafod hraje na jistotu – antologie Divodějní, Talpress, 1997). O sérii Stopařův průvodce Galaxií: Komediální sci-fi rozhlasová série Stopařův průvodce Galaxií byla vytvořena pro BBC Radio 4 Douglasem Adamsem a producentem Simonem Brettem v roce 1977. Adams navrhl pilotní díl, stejně tak jako několik dalších částí (ty byly přetištěny v knize Neila Gaimana Nepropadejte panice: Douglas Adams a Stopařův průvodce Galaxií), které mohly být teoreticky v sérii použity. Jak Adams uvedl, napsat Stopařova průvodce Galaxií ho napadlo, když ležel opilý na poli v rakouském Innsbrucku a pozoroval hvězdy (ačkoliv Adams rád vtipkoval o tom, že BBC Rakousko by určitě tvrdilo, že se to stalo ve Španělsku, protože „to má snadnější pravopis"). Při svých toulkách, kdy měl u sebe i knihu Stopařův průvodce Evropou, se dostal do města, kde byli všichni buď „hluší" nebo „hloupí" a nebo mluvili jazyky, kterým nerozuměl. Adams se nakonec přiopilý vydal přespat doprostřed nedalekého pole a právě jeho neschopnost domluvit se s místními obyvateli mu vnukla myšlenku napsat Stopaře. Sám později uvedl, že ustavičným převypravováním této historky vlastně úplně zapomněl na samotný moment inspirace a pamatoval si už jen jeho převypravování. V dodatku k Adamsově životopisu, který napsal M. J. Simpson, však stojí, že Adamsova historka je holý výmysl, protože autor začal o napsání Stopaře uvažovat až po cestě do Evropy. O Adamsovi se říká, že své příběhy vymýšlel za pochodu. U posledních dvou epizod první série se však obrátil s žádostí o pomoc na Johna Lloyda. Ten mu následně přispěl několika texty ze své do té doby nevydané knihy GiGax. V knižní a televizní adaptaci Stopaře ale z Lloydových materiálů zbylo jen velmi málo. Jako podklad pro televizní adaptaci sice byly použito prvních šest rozhlasových epizod, ale Lloydovy příspěvky byly z velké části přepsány. První sérii byla v Británii vysílána každý týden v březnu a dubnu 1978 rádiem BBC 4. Po jejím velkém úspěchu byla nahrána a odvysílána druhá epizoda, která získala přízvisko Vánoční. Druhá série, složená z pěti epizod, byla vysílána každý den v týdnu od 21. do 25. ledna 1980. Při práci na této rozhlasové sérii (a několika dalších projektech, jako byla například Pirátská planeta) Adams zabředl do problémů se stíháním uzávěrek, které se jen prohloubily, když vydával své romány. Adams nikdy nebyl příliš aktivní spisovatel, do psaní ho museli ostatní nutit. Včetně případu, kdy byl tři týdny zavřený v jednom hotelovém pokoji se svým vydavatelem, aby stihl knihu Sbohem, a díky za ryby dopsat včas. Jednou prý řekl: „Miluju uzávěrky. Hlavně ten zvláštní zvuk, který vydávají, když prosviští kolem." Navzdory těmto problémům nakonec Adams v této sérii napsal pět románů, které vyšly v letech 1979, 1980, 1982, 1984 a 1992. Knihy se staly podkladem pro další adaptace - každá z prvních tří knih byla převedena do komiksové podoby, vznikla také počítačová hra na bázi textové adventury a knižní verze doplněná fotografiemi, která se na trhu objevila v roce 1994. Poslední se zmíněných publikací obsahovala puzzle „42", navržené Adamsem, které bylo později zachyceno na obálce prvních čtyř „stopařských" románů. V roce 1980 se Adams začal pokoušet o převedení Stopaře na filmová plátna. Součástí tohoto snažení bylo několik návštěv Los Angeles v Kalifornii a spolupráce s četnými hollywoodskými studii a možnými producenty. O rok později se rozhlasová verze stala podkladem pro televizní mini-sérii BBC Stopařův průvodce Galaxií vysílané v šesti dílech. Předtím, než roku 2001 v Kalifornii zemřel, se Adams pokoušel rozběhnout filmovou spolupráci se studiem Disney, které vysílací práva koupilo v roce 1998. Scénář byl nakonec přepsán Kareym Kirkpatrickem, natáčení bylo schváleno v září 2003 a finální verze filmu se v kinech objevila roku 2005. Série Dirka Gentlyho: Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho (Dirk Gently's Holistic Detective Agency, 1987), Dlouhý, temný čas svačiny duše (The Long Dark Tea-time of the Soul, 1988). Ochrana zvířat: Ještě je můžeme vidět (Last Chance to See, 1991). Z pozůstalosti: Ještě jednou a naposledy stopem po galaxii aneb Losos pochybnosti – zážitky, dopisy dvanáctiletého Adamse, nedokončený román.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory:
     
Ministerstva kultury ČR Hlavního města Prahy Statutárního města Brna
Pod záštitou:
  Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR