Tři
Ernie mačkal tlačítka a cvakal vypínači a tahal za páč-
ky a kroutil knofl íky. Trhal sebou, houpal se, tancoval
a otáčel se. Pozpěvoval si rybí popěvky a z plných
plic zpíval rybí písně.
Jenom ho nelitujme, to by se Arnošt naštval. Jasně, že má pátým rokem rakovinu, jasně, že má bolesti. Už jen leží v posteli, svlečený do půl těla, slabý jako nikdy dřív. Ale pořád je s ním zábava, vždyť "Lustig" znamená v němčině "Veselý". Arnošt Lustig bude veselý až do poslední minuty.
Tomáš Poláček podnikl v létě roku 2015 bláznivou výpravu. Stopnul 250 aut povětšinou nevalné úrovně, aby se dostal přes Sibiř, Aljašku, nebezpečnou Střední Ameriku nebo peruánskou poušť až do střediska Ushuaia v Ohňové zemi - nejjižnějšího města světa.
STOJÍM U SILNICE, MEDITUJU, UČÍM SE TRPĚLIVOSTI
Že se i dnes dá zažít velké dobrodružství, nám všem ukázal český novinář a cestoval Tomáš Poláček. V době, kdy si neumíme představit dovolenou bez leteckého provozu, to Tomáš udělal úplně jinak.
Za hranice jsem se poprvé dostal na jaře roku 1983. Bydleli jsme v Teplicích a táta mě vzal autobusem do Drážďan - vzpomínám, že jsem se celé to odpoledne obával německých fašistů, ale nikdo na nás nezaútočil.
LiStOVáNí začíná další sezónu knihou norskou. Stojí za ní úspěšný spisovatel a muzikant Tore Renberg, kterému zatím česky vyšly dvě knihy - romány Muž, který miloval Yngveho o dospívajícím Jarlem Kleppovi, který se v lásce nedokáže rozhodnout mezi přítelkyní a novým spolužákem Yngvem,
Píše se začátek roku 1990, v Evropě se hroutí komunistický režim a probíhají zásadní změny. V jihonorském Stavangeru chodí do druhého ročníku gymnázia mladý rebel Jarle Klepp. Jarle hraje v punkové kapele, má kamaráda anarchistu,
Těšili jste se vždycky do školy? Třeba na hodiny fyziky! Teď se každopádně těšte na turné, které vás neskutečně rozesměje. A dokonce i na pozadí fyziky. Markéta Baňková napsala bajky pro dospělé, ale když vezmete děti nebo své puberťáky, smát se budou taky.
Šel tedy pakůň za opicí. „Opice, nevíš, proč hroch ve vodě neklesne ke dnu? Proč je na zemi tak neohrabaný a těžký, ale ve vodě jako by se proměnil v rybu?“
Opice se podrbala na bradě a šla s pakoněm k jezeru. Seděli na břehu a dívali se, jak se hroch vesele potápí a plave ve vodě,
Markéta Baňková za svou knihu bajek pro dospělé Straka v říši Entropie, získala Magnesii Literu v kategorii objev roku. Teď jí vyšel další román, Maličkost, a opět si stojí velmi dobře. LiStOVáNí se Strakou znovu vyráží na turné, kde bude mít obě knihy podepsané autorkou k prodeji. A i když je to sranda hlavně pro dospělé,
Do češtiny přeložila Kateřina Krištůfková.
Nedokázal jsem si tyhle myšlenky přidržet před očima, podívat se na ně jasně a říct, co znamenají.
Protože Yngve byl kluk. Já jsem byl kluk. A prostě jsem nebyl teplouš. Naopak – vždycky mě nade všechno zajímaly holky a ve chvíli, kdy jsem potkal Yngveho, jsem je zbožňoval, jako by byly dobro a krása sama, a už pátý měsíc jsem měl přítelkyni.
Robert Fulghum míří do Česka uvést svou novou knihu Poprask v sýrové uličce. Chystá se také na veliké turné s projektem LiStOVáNí, který uvede na jevišti jeho Drž mě pevně, miluj mě zlehka. Robert Fulghum aka seňor Fuljumero si v divadelním představení zahraje, pak bude besedovat s diváky, aby se jim nakonec podepsal do nové knihy,
Projekt LiStOVáNí uvedl doposud na jevišti 103 knih. Velmi často soubor okolo herce Lukáše Hejlíka doprovodili i samotní autoři a to opravdu z celého světa. Mezi ty nejvýznačnější patří například i Robert Fulghum. Ten se teď vrací do Čech již na třetí turné s tímto divadelně-literárním projektem.
Seňor Fuljumero se vrací, aby s projektem LiStOVáNí okolo herce Lukáše Hejlíka představil svou novou povídkovou knihu Poprask v sýrové uličce.
Projede kompletně české luhy i moravské háje v rámci turné Létající cirkus.
Aristofanés Joyce III. byl syn profesora herectví, stejně jako i jeho otec, Aristofanés Joyce I. Toho nejmladšího však jeviště nelákalo, naopak. Promoval na právnické fakultě a to umělecké jméno si zkrátil. „Aristo Joyce“.
V Seattlu nastoupil jako právní zástupce ve velké advokátní kanceláři. Po několika letech však Aristo pocítil, že se blíží změna.
Příští den si Gorila vymyslela, že jí mám dělat při práci společnost. „Kdybys chtěla zase vzít roha, byla bych za to odpovědná," prohlásila. „Když se mnou budeš na dvoře, můžu na tebe dohlížet." Otevřela zadní vchod a přísně sledovala, jak vycházím ven. Natáhla jsem si žlutou bundu a vykročila do bláta. Zadní dvůr byl ohraničený vysokým plotem z prken.
„České vydání mé knihy je fantastické!" Tak zakončila náš rozhovor Frida Nilsson, švédská spisovatelka knih pro děti, jejíž kniha Gorila a já nedávno vyšla v nakladatelství Portál. Povídala jsem si s ní nejen o její knize, ale i o tom, jak bychom se měli chovat k dětem.
Listování vyráží na další turné pro děti - Ředitelka dětského domova nemá ráda osmiletou Jonnu, a tak ji ochotně předá k adopci děsivé Gorile, která jednoho dne přijede v otlučeném Volvu. Gorila žije na skládce a živí se prodejem šrotu.
V úterý 5. dubna 2016 se v posluchárně naší školy uskutečnilo scénické čtení knihy Šmodrcha, britského autora Archie Kimptona. Knížku o popleteném kočičákovi představili žákům 2. a 4. tříd herci Lukáš Hejlík a Věra Hollá. Po představení následovala beseda, prodej knih a autogramiáda s autorem.
Potřebuješ mít pro knihu vždycky nějaký reálný předobraz, nebo si většinou dokážeš všechno vyfabulovat?
Já nejsem typ autora, který by si sedl ke stolu a teď přemýšlel, o čem bude psát. Vždycky je to nějaká reálná inspirace zvnějšku, nějak se mě to téma dotýká, ale pak už jde psaní svou cestou...