Jmenuju se Rafael Fernández a jsem kluk ze skládky.
Lidi mi říkají: „Když se takhle celý den prohrabuješ odpadky, to asi ledacos najdeš. Třeba se na tebe dnes usměje štěstí." A já jim odpovídám: „Kamaráde, myslím, že vím, co najdu."

Květnové turné pro děti - již po několikáte opakujeme, dá se říct legendární, Lichožrouty od Pavla Šruta a Galiny Miklínové. Dětskou knihu desetiletí snad není potřeba představovat, možná spíše připomenout, že Lichožrouti v podání LiStOVáNí bývají vždy vyprodaní.

Pavel Šrut je dobrý autor, říkají jak kritici, tak čtenáři. A to je pro spisovatele opravdové vyznamenání. Jeden z posledních bestsellerů Pavla Šruta se jmenuje Lichožrouti a o něm si s autorem povídal Ivo Fencl. Teď máte jedinečnou možnost, dozvědět se o této knížce víc, než tušíte. Například jaký je ve skutečnosti Lichožrout ségry Boženy...

- komentář paní učitelky
„Kluci se dělí na dva typy: ty, co už to dělali, a ty, co ještě ne. První typ se pak dále dělí na ty, co mluví pravdu, a ty, co kecaj..." Tak nějak podobně začínalo představení na námět knihy M. Oliviera Život k sežrání a mně už hlavou běželo, 

Opět přicházíme s velmi zajímavým románem Lidky Kábrtové, Koho vypijou lišky. Každá kapitola této knihy má přesně 50 slov, protože život je prý tak snadný, aby se dal v 50ti slovech vyjádřit. To byla rada dědečka malé El, která vyrůstá v Československu v hlubokých 70. normalizačních letech.

Je padesát slov hodně, nebo málo na to, aby se v nich dalo říct vše podstatné? Debutantka Lidmila Kábrtová přichází s originální prózou, v níž záleží na každém slově. Projekt LiStOVáNí se vydává na turné s další zajímavou knihou Koho vypijou lišky a vy si právě teď můžete přečíst rozhovor s autorkou.

Rudé právo – 1972
SSSR otvírá cestu do kosmu i nám. Nesmíme plýtvat energií. Agitační střediska – trvalý zdroj aktivity. Stanovit úkol každému komunistovi. Nixon usvědčen ze lži. Mladí přicházejí do strany. Tisící sovětský film v našich kinech. Zvýšit účinnost ekonomické propagandy a agitace.

nejseš na to už starej?
Projekt LiStOVáNí herce Lukáše Hejlíka se blíží ke svému stému titulu. Poslední březnový den uvede se svými kolegy v Divadle Minor slavného Stopařova průvodce galaxií. galaxií. České i světové knižní tituly přenáší spolu s hereckými kolegy na divadelní prkna už dvanáct let.

Na začátku byla oznámení o demolici. To první se nacházelo ve sklepení stavebního úřadu jistého města na Zemi. To druhé o pouhé dva světelné roky na příslušném spádovém stavebním úřadu pro planetu Zemi. Že je nikdo nečetl a neprotestoval? Jeho chyba.

Stopařův průvodce Galaxií 4. - Sbohem, a dík za ryby

Barman pleskl drobné do kaluže piva na barpultu, za což mu Arthur poděkoval.
„No tak," vybídla ho Fenny a mrkla na hodinky, „povězte mi, co mi musíte říct."

Už dvanáct let jezdí Lukáš Hejlík napříč Českou republikou a pod názvem LiStOVáNí představuje známé knižní tituly jinak: zábavně a v hereckém pojetí. Hraje také v televizních seriálech, navrhuje vlastní kolekce oblečení a na svém blogu vytváří gastromapu kaváren a restaurací, které ho okouzlily.

V prosinci loňského roku jsem strávil 3 dny s LiStOVáNím na krátkém turné s mou knihou Dobrodružství strýčka Ludvíka. Představení jsem sledoval celkem asi 8 krát, a pokaždé to byl vysloveně požitek. Díky interakci s publikem (dětmi i dospělými) to bylo pokaždé jiné a jedinečné.

Stejně jako říkat děkuji, prosím a promiň.
Autorka knihy Bláznivá teta a já Sylvia Heinleinová v rozhovoru mluví o literatuře i kladech a výzvách, které přináší zapojení handicapovaných do života většinové společnosti.

v rámci kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou a tématu veletrhu Svět knihy Praha 2015 „Světoví knižní šampioni pro mladé čtenáře"

V únoru navštíví ČR německá spisovatelka a novinářka Sylvia Heinlein, aby LiStOVáNí doprovodila na turné se svojí skvělou knihou Bláznivá teta a já, kterou vydalo nakladatelství Mladá fronta a je určena nejenom dětem, ale hlavně i jejich rodičům. Celé turné zaštiťuje Goethe-Institut v Praze.

Jednou Sára přemýšlela, jaké by to bylo mít tety dvě, nebo třeba deset, a usoudila, že Matyldu by měla stejně ze všech nejradši. Byla totiž nejvtipnější, nejveselejší a nejkamarádštější člověk, jakého znala. A uměla naslouchat. Všechno, o čem Sára mluvila, tetu zajímalo.

Kniha je okouzlujícím a vtipným příběhem o láskyplném vztahu k lidem se zdravotním postižením. Jak vás napadlo právě toto téma, navíc pro dětskou knihu?