Jak tě napadlo napsat tuhle knihu? Není to zrovna veselá dětská knížka.

Mě v dětství nejvíc bavilo číst knihy, ve kterých bylo něco smutného. Jako první opravdu velký knižní zážitek si vybavuju kapitolu v Malém Bobšovi, kdy mu zemře mladší bratříček. Pak jsem měla ráda Říkali mi Leni, příběh holčičky, která je na celém světě sama, protože cítí, že její matka není její matka. Další oblíbené knížky byly Bratři Lví srdce, kteří začínají smrtí dvou dětí, a Ronja, dcera loupežníka, kdy Ronja přestane mluvit s otcem a uteče z domova. Tohle mě bavilo. Vztahy. Pak dobrodružství. Potom až případně humor.

Kdo je čmuchadlo? Co tě inspirovalo k vytvoření této postavy a postavy Bertíka?

Jednou jsem ležela v posteli a to slovo mě prostě napadlo a já hned věděla, že je to zvláštní zvíře, které bude radit někomu, kdo je smutný. Nějakému dítěti. A když už jsem měla tak hezký slovo, řekla jsem si, že napíšu knihu pro děti, kde tohle zvíře bude a že to půjde snadno. Tak vznikl Bertík. Nikdo reálný to není.

Měla jsi jako dítě nějaké svoje čmuchadlo?  Nějakého imaginárního kamaráda?

Ne, nebyla jsem dítě, které si tvoří imaginární svět. Já jsem hodně brzo začala hrozně moc číst, takže jsem nepotřebovala nic dalšího.

Neměli by i dospělí mít tu šanci, že by potkali nějaké čmuchadlo, které by jim pomohlo se cítit víc v klidu?adlo? Co tě inspirovalo k vytvoření této postavy a postavy Bertíka?

To by bylo samozřejmě skvělé. Ale dospělí mají schopnosti a mechanismy jak si pomoct, nebo by toho už měli být schopni.

Všechny tvoje knížky měly nějakého dětského nebo mladého hrdinu, ale budeš v psaní pro děti (a rodiče) pokračovat? Jaké jsou zatím ohlasy?

Já myslím, že ještě někdy pro děti asi něco napíšu, ale zatím nemám nápad. Ohlasy jsou dobré, až jsem překvapená, snad se to dětem líbí, jedno mi dokonce nakreslilo obrázek.

Je psaní pro děti snazší nebo těžší než pro dospělé? A co je podle tebe důležité, aby dětská knížka obsahovala, aby byla opravdu dobrá?

Psaní pro děti pro mě bylo těžší, musela jsem pořád uvažovat, co ještě děti pochopí, aby to pro ně nebylo příliš složité nebo nesrozumitelné. Vzhledem k tomu, že často používám dětský pohled, byl pro mě tenhle aspekt psaní dětské knihy příjemný a vlastně snadný. Aby knížka byla dobrá, jsou důležité vztahy, dobrodružství, jazyk a ilustrace. Ale především to bude ten jazyk, styl, který ji odliší od dobré knihy pro dospělé. Pro nejmenší děti jsou ale nejdůležitější ilustrace a nápad, hravost.

Komu je knížka určena?

Dětem, které se někdy cítí samy.

Jak se těšíš na ztvárnění a šňůru s LiStOVáNím?

Jsem velmi zvědavá, jak to bude vypadat a těším se moc!

LiStOVáNí.cz