Skip to main content

Rozhovor se Zuzanou Dostálovou

 |  Rozhovory

Zuzana Dostálová (1976), violoncellistka a spisovatelka, vydala v roce 2016 svou prvotinu Proč všichni odcházejí. Je také zakladatelkou projektu Povídky ze zdi, jehož podstatou je štafetové psaní. S autorkami Pavlou Horákovou a Alenou Scheinostovou vydala novelu Johana (Paseka 2018).

Zuzano, jak nejraději trávíte volný čas?

Volného času nemám tolik, kolik bych si přála, ale naštěstí má práce je mi koníčkem. Jsem violoncellistka, takže se téměř všechno točí kolem hudby. Hudbu produkuji i poslouchám. Dokonce i při psaní. Když nehraju, tak ráda chodím dlouhé trasy po Praze. Snažím se splnit svých deset kilometrů několikrát týdně. Veškerý svůj volný čas pak věnuji psaní.

Co stojí za vznikem příběhu o jedenáctiletém Štěpánovi?

Je to vlastně docela jednoduché, za vznikem příběhu stojí jedna dlouhá cesta. Seděla jsem v prvním vagónu tramvaje číslo 25 a proti mně byl usazený malý Štěpán se svým otcem. Z jejich rozhovoru bylo patrné, že si otec bere Štěpána domů na víkend a že na tom nejsou finančně dobře. Byla jsem svědkem modelu rozmělněné rodiny, kde si rodiče skrz dítě vyřizují své účty. V knize jsem pak přímo použila jejich autentické rozhovory. Už když jsem tramvaj opouštěla, věděla jsem, že mám nového literárního hrdinu. Nejen proto, že ten kluk byl nesmírně milý a chytrý, ale hlavně proto, že mi ho bylo líto a ráda bych, aby se víc mluvilo o dětech z rozvedených rodin.

Komu by se vaše kniha mohla líbit nejvíc? Máte představu, kdo čte vaše knihy?

Předpokládám a doufám, že tato kniha má široké spektrum čtenářů. Mohou ji číst děti ve věku Štěpána a zrovna tak dospělí. Z praxe se mi to i potvrzuje. Mám na knihu hrozně krásné reakce a jsem moc ráda.

Nebojíte se, že Lukáš Hejlík z vaší knihy odstraní až moc textu? Přeci jen se v LiStOVáNí nehraje celý příběh. Zapojujete se do této úpravy?

Nebojím se, kdybych se bála, nemohla bych na to ani přistoupit. S filmy je to podobné, texty se musí upravovat, krátit, je to přirozený proces. Myslím, že Lukáš dělá úpravy výborně, ostatně jeho představení jsou toho důkazem. Zapojovat se a zasahovat do textu nebudu, věřím, že Soběstačný se stane soběstačným.

Prozraďte, na které scény se těšíte? A už máte svou roli?

Těším se na Štěpánovo dospívání, jsem zvědavá, zda dostane prostor i jeho želva, kterou má tolik rád. Myslím i na další důležitou postavu, a to na Štěpánova svérázného a milujícího dědečka. Na Štěpánovy školní lásky, jeho vztah s otcem, který vlivem své nové partnerky chytá druhý dech a zahledí se sám do sebe. Svoji roli ještě nemám, ale předpokládám, že se nějaká najde, představení se mám totiž účastnit. Že by želva? Matka? Štěpánova první dívka?

Můžeme se těšit i na vtipné momenty? Diváci LiStOVáNí se rádi zasmějí.

Ten příběh je vcelku smutný, vtipné momenty se ale určitě najdou. Štěpán je kluk jako každý jiný, jen ho okolnosti donutí myslet víc dopředu, být samostatný. Pokud bych vycházela z reakcí posluchačů při autorských čteních či čtenářů, bavili se právě při popisu Štěpánova otce, který našel zálibu v hipsterství a častých výletech do IKEA.