Skip to main content

Ukázka: Zameť mou hruď

 |  Ukázky z knih
ÚNOS MRÁZKOVÉ

Tlukot křídel se rozléhal krajinou. Nikomu to nevadilo, pouze někteří obyvatelé sahali mimoděk po mobilech a potom se divili, ale to byl jejich problém.

Do kraje se totiž vrátili čápi, aby připomněli lidem problém žab, což se zjistilo vědeckým výzkumem až po několika letech, kdy už čápi byli zase pryč.

Lidé ptáky vždy obdivovali, protože ptáci uměli něco, čeho lidé rozumem ani TRADICÍ nikdy nedosáhli.

TRADICE – Uchovávání něčeho, co nás už moc nebaví, ale je nám to líto vyhodit, podobně jako starou skříň.

Žádné letadlo nemávalo tak ladně křídly, neumělo zpívat, o vejcích ani nemluvě. Ptáci měli navrch také jako abstinenti a nekuřáci. Je sice znám případ papouška, který dokázal vykouřit doutník, ale na druhou stranu je potvrzeno, že si ho v žádném případě nemohl zapálit.

Na stolku u postele v královské ložnici se ozval TELEFON.

TELEFON – Pokud by nebyl vynalezen a my nevěděli, že měl být vynalezen, nic by se nestalo. Stejné je to i s ostatními nevynalezenými vynálezy.

Král ospale sáhl do míst, která důvěrně znal, ovšem zbytečně. Telefon vyzváněl a král šmátral a šmátral až do chvíle, než vešel Josef a podal mu sluchátko.

Haló! Tady král!

Nechci vás předčasně strašit, pane králi (ozvalo se ve sluchátku), ale pokud mi neprozradíte vaše tajemství, život uklízečky Mrázkové bude ohrožen.

Konečně! (zvolal nadšeně král). Jak bych mohl ještě zvýšit ohrožení života mé uklízečky?
Vždyť jsem vám to právě řekl!
A nešlo by to nějak uspíšit?
Ve sluchátku nastalo zmatené ticho.
Co tím myslíte?
Nemůžete ji třeba okamžitě zastřelit?
Sluchátko opět oněmělo.
Ale to bych vás potom nemohl vydírat...
To je váš problém (řekl král a podal sluchátko Josefovi, který ho s profesionálním nezájmem zavěsil).
Poté se královo TĚLO pokusilo dostat do gatí.

TĚLO – Celý život se s ním všude taháme, máme s ním problémy a nakonec si shnije, nebo ho musíme spálit, aby nezavazelo.

Josefe, co jsem měl včera k večeři? (Zeptal se král nenápadně)
Jako vždy kuře, pane králi.
Tomu nerozumím.
Zkusil druhé gatě a měl štěstí. Během snídaně si všiml, že TVAR vajíčka, do kterého chtěl klepnout lžičkou, obsahuje hranu.

TVAR – Není pochyb, že existuje, i když někdy může být skryt. Viz ŇADRA.

Ten den začíná pěkně zvostra (napadlo krále).
Vešla uplakaná Lojzička.
Pane králi! Mrázkové se určitě něco stalo, nepřišla do práce!
Já vím, Lojzičko. Nemusíte si dělat starosti, Mrázkovou unesli.
To je strašné. (zanaříkala Lojzička) Měli bychom něco podniknout!
Jistě, moment!

Král vešel do koupelny. Ze zvyku se opatrně rozhlédl, ale okamžitě se zastyděl. Mrázková přece byla unesená! Přistoupil frajersky k umyvadlu, pustil naplno horkou vodu a dlouho sledoval, jak mizí v odtokové díře. Potom kohoutek zase zatáhl. Vypadal zmateně. Mohl sice provádět v koupelně co chtěl, ale najednou nevěděl proč. A tak se jenom obyčejně umyl a vyšel ven. Bez Mrázkové ani ta hygiena nedávala žádný smysl. Otráveně zamířil do kuchyně, aby uklidnil aspoň Lojzičku.

Co budeme dělat? zeptala se dychtivě.
Únosci chtějí znát nějaké tajemství, ale já o žádném nevím (přiznal se král).
Pane králi, to není možné! Každý má přece nějaké tajemství... dokonce i Josef se mi svěřil, že v mládí ukradl v obchodě kvasnice.
Tajemství tohoto druhu únosce pravděpodobně nezajímá.
Pane králi, musíme vymyslet nějaký TRIK, jak se to dělá třeba ve filmu: únoscům se všechno slíbí a potom se jim nic nedá.

TRIK – Jeho podstata spočívá v tom, že začne dřív, než si myslíme.

Já bych jim klidně nějaké tajemství vyzradil, jenom kdybych ho znal (posteskl si král).
Do kuchyně vešel Josef, připomínal TRUBCE.

TRUBEC – Manžel od včely, jenž odvede práci, která se od něho očekává, a potom je odkopnut a nahrazen dalším.

Kopl mě kůň, ale nic jsem mu neudělal, opravdu! Jen jsem se u něho zastavil a trochu si promnul oči a ono to zavrzalo a...
Co zavrzalo? (zeptal se zmateně král)
Levé oko.
Králi se to nějak nezdálo, a proto k němu Josef přistoupil a začal si mnout levé oko těsně u jeho ucha.
Slyšíte?
Něco slyším, připomíná to tiché čvachtání.
No a co? Důležité je, že se toho kůň lekl a kopl mě. Napřed se začal nenápadně TOPOŘIT, tuhly mu svaly, začal koulet očima a potom mě kopl.

TOPOŘIT – Proces jako kterýkoliv jiný, i když s ním mají problémy hlavně muži. Viz PYJ.

Josef se zamyslel.
Stejně je zajímavé, že mi vržou oči.

To jo (souhlasil král a dodal)... Unesli Mrázkovou.
Josef se chtěl na něco zeptat, ale zazvonil telefon, v němž únosce opět upozornil krále na svůj požadavek.
Jistě, prozradím vám jakékoliv tajemství, ovšem musíte mi říct, které máte konkrétně na mysli.
Však vy moc dobře víte!
Souhlasím. Já vám tedy prozradím tajemství, o kterém si myslím, že by vás mohlo zajímat, a vy propustíte Mrázkovou.
Už ji nechcete zastřelit?
Ne, chybí mi v koupelně.

Dobře, dnes večer na rozcestí u telefonní budky, TAM, kde vloni někdo omylem podřezal toho TRAMPA. A žádná policie!

TAM – Obvykle bývá mnohem dál než „tady", a proto nás ani tak moc nezajímá. „Tam" prožívají hlavně ti, kteří jsou v jeho bezprostředním okolí a pro něž se stává „tady". TRAMP – Ten, kdo touží, aby mu přes víkend byla zima a mohl tím kamarádům dokázat, že není baba. Viz BABA.

Král slíbil, že bude diskrétní, ale hned co položil telefon, obrátil se na Lojzičku a Josefa:
Do večera musíme vymyslet nějaké tajemství, jinak je Mrázková ztracená!
Sesedli se kolem stolu v kuchyni, Lojzička přinesla rum a začali vymýšlet.
Já si teda myslím (řekl Josef), že únoscům jde o nějaké moderní tajemství, které by mohli eventuálně dobře zpeněžit.
Například? (zeptal se král)
Něco o hubnutí... dnes je hubnutí zlatý důl. Každý, kdo přijde s receptem i sebeblbějším, je za vodou.
Král pohlédl překvapeně na Josefa:
Třeba když si na tebe lehne přes noc těžký pes?
Jo, to je ono! zvolal Josef nadšeně.
Lojzička se rychle přihlásila o slovo:
Nebo... aby se rodina nerozpadla, potřebuje mít dvě toaletní mísy naproti sobě.
Kruci, Lojzičko, jak to myslíte? (zeptal se král)
Kdybyste třeba vy, pane králi, s královnou každé ráno kakali naproti sobě, určitě by se vaše vztahy utužily, a možná byste královně ani nemusel platit milence!
Král se omylem napil rumu, který nesnášel.
Než abych kakal ráno společně s královnou, raděj jí budu platit milence dva!
Jste cynik, pane králi, co by vám to udělalo, ta chvilka ráno? Víte, jak by byla královna šťastná?
Král otráveně povstal:
Byl bych rád, kdybychom se věnovali tématu.
Já bych navrhoval toho tlustého psa na břicho kvůli hubnutí. (řekl Josef)
Král souhlasil, nic chytřejšího na poradě nezaznělo.
A kdyby se jim to nezdálo, tak se zmiňte, pane králi, o těch dvou toaletních mísách. (poprosila Lojzička)

Slunce zapadalo pomalu, jako by nechtělo přijít o setkání krále s únosci. U telefonní budky ležela spoutaná Mrázková. Na jejím vrásčitém obličeji se odrážela nechuť ke světu a módním výstřelkům. Navíc TRÁVA pod ní už dávno zežloutla, jako by tam ležela odnepaměti, anebo ulehla na místě, kde stávalo cirkusové šapitó.

TRÁVA – Pokud chceme, aby rostla, jak potřebujeme, nezbude nám, než této pitomosti obětovat kus života.

Král s Josefem přicházeli velmi pomalu, nechtěli totiž zavdat únoscům důvod k nepředloženému jednání. Za tělem Mrázkové TRČEL výmluvně k nebi poutač na ekologický chov kuřat.

TRČET – viz TOPOŘIT

Všude bylo ticho, pouze zbytek čápů se TISKL k sobě a sem tam mávl křídly, podobně jako krachující továrna, která vypustí poslední hlouček dělníků.

TISKNOUT – viz ŇADRA

Kdyby se toho dožily lesní víly, určitě by zatoužily po tanci, ale za současné situace přistoupil král k Mrázkové a pouze se obezřetně rozhlédl. Mrázková mu koutkem úst pošeptala:

Únosce zajímá ta hrana na vajíčku! Stojí za nimi mezinárodní společnost. Hrana na jejich vejcích by pro ně znamenala nezpochybnitelný image.

Kde jsou? (zeptal se král)

Omlouvají se, ale museli odejít na nějakou důležitou schůzku, prej kdyby vás to neobtěžovalo a mohli jste na ně chvíli počkat...

Krále okamžitě napadlo, aby utekli domů.
To nepůjde (řekla Mrázková), dala jsem slib.
A tak seděli u budky a čekali. K ránu přijela limuzína s černými skly. Jedno se pomalu stáhlo.
Čekám! (řekl únosce dutým hlasem z limuzíny)
Vejce s hranou vznikne vždy, když má slepice nějaké problémy. (pronesl král nejistě a v obavách očekával, co se stane)
Kouřové sklo se po delším zaváháním zatáhlo a limuzína odjela.
To bylo ale vo chlup, pane králi! (pronesl Josef obdivně)